Akad. sochař Vladislav Urban (14.3.1937 – 11.11.2022) žil a tvořil v Brně. Svoji invenci zkoušel v několika oborech umělecké praxe: v designu skla, nábytku, šperku, drobné plastice a malbě. Podílel se i na veřejných zakázkách ve spolupráci s architekty. V prostředí české výtvarné kultury užitého umění si získal pověst úspěšného návrháře průmyslového a dekorativního skla. Svými pracemi je početně zastoupen ve fondu sbírek užitého umění českých i zahraničních institucí, kterými je uváděn i v odborné literatuře. Zde je přiřazován ke generaci výtvarných umělců 60. let dvacátého století.

Vladislav Urban se narodil v Plzni v roce 1937. Studoval šperkařskou školu a po maturitě Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Absolvoval sochařský sklářský atelier prof. arch. Karla Štipla, doc. Václava Plátka, prof. Jozefa Soukupa (prof. Jana Baucha). Souběžně a účelově pro nástup do návrhářské praxe si speciálním studiem doplňoval a osvojil manuální dovednosti ve sklářských řemeslných disciplinách v Kamenickém Šenově, Chřibské, Novém Boru, Poděbradech a Světlé nad Sázavou. Objevil „svět“  pomocných provozů skláren kde sbíral poznatky, experimentoval v kovovýrobě sklářských forem a v konstrukci. Fenomén skla si zde natrvalo oblíbil k seberealizaci. Ve sklářském průmyslu působil v zaměstnaneckém poměru od roku 1961 (Teplice v Čechách).

V roce 1973 přijal zaměstnání ve Výzkumu a vývoji nábytkářského průmyslu GŘ Brno. Po patnácti letech zajímavé služby různé náplně zde ukončil činnost v oddělení designu.

Jako výtvarný umělec obdivoval Věčný prostor, Přírodu, její mechanismy a pestrost. Postřehy, dojmy, atmosféru i pocity zkoušel reflektovat do tvorby v různých rovinách interpretace, transformoval emoce do sdělení.

Vyjadřoval se v  jemu dostupných materiálech a technikách, pracoval i na zvláštních zakázkách. V průběhu let se zúčastňoval soutěží, spolkových výstav, přehlídek, veletrhů, několika Světových výstav EXPO (se samostatným oceněním) i mezinárodních sympozií. Organizoval vlastní výstavy.